Simba a jeji zranění

Jak už to bývá u dětí (Simba je vlastně taky dítě i když psí) tak si občas něco udělají. Naše Simba si někde krásně poranila nohu. Tedy ne naštěstí celou nohu ale jen polštářek. Totálně si ho strhla a tak jsem se stal na chvíli doktorem. Po vyhledávání co na to dát jsem se rozhodl použít svoji oblíbenou a ověřenou mast. (je z konopí ale nikomu ani muk)

Desinfekci jsem dělal 3x denně mírným roztokem z hypermanganu a pak pěkně namazal mastí. Nohu jsem obvázal obvazem a když se šlo ven dával jsem botičku. Za 4 dny už Sibma běhala po zahradě ( i když s botou).

Jsem zvědav za jak dlouho se to zahojí úplně protože vždy když to sundám aby k tomu mohl vzduch si to Simba jazykem zase rozdráždí.

Rostou hříbky

Dnes ráno se naše kamarádka překonala a přivstala si aby se k nám se svým RR Benem přidala na naši oblíbenou ranní procházku. Vyrazli jsme v 7:15 do lesa a udělali super prochajdu do 10.00. To že jsme se super prošli ještě není důvod o tom psát ale. . . . . . . . . . No mrkněte sami začínají růst.

Simba si musí začít zvykat na houby aby se je jednou naučila sama vyhledávat a pěkně je vyštěkat. Pak si asi otevřeme obchod s názvem "ČERSTVÉ HŘIBY OD SIMBY"

Vypadá to že Simbě fakt ty hříbky voní. Uvidíme jak se bude tvářit až je začnu vařit.

Z určitého úhlu pohledu už moc nevypadá jako moje malé štěňátko.

Další detail našeho hlídače. Ne že by už hlídala ale kdo ji nezná ten se bojí :-)

Když je teplo tak se válím

Tak už jsme přivítali do naší rodiny dalšího člena. 11.5.2008 se nám narodil Tomášek. Je až neuvěřitelné jak to mé ženě sluší 14 dní po porodu. Koukal jsem po domě kde je, a vidím, že se válí se Simbou na zahradě.Popadl jsem foťák a cvaknul pár fotek. Když teď na ty fotky koukám vyzařuje z nich neskutečná pohodička.

Byl jsem odhalen že fotím jejich pohodovou chvilku v trávě. Vůbec jim to ale nevadilo.

Tak jako každý pes i Simba má ráda když ji někdo podrbe na bříšku.

Myslím si že pohled na to jak se mazlí velký pes ujistí každého že pro pána pak udělá skoro vše.

I když už ji nikdo nechce hladit, snaží se zaujmout pozicí, kterou jsem nazval mrvolka.

Simba už má focení plné zuby a posílá varovný pohled. "Pánečku nemáš co dělat že nás tady prudíš s tím foťákem ? Mám tě snad kousnout aby jsi toho nechal ?"

Jaro na Brněnské přehradě

Poslední dobou je nějak moc práce a tak nezůstává moc času na psaní ptákovin :-). Pomalu ale jistě se blíží termín kdy nám čáp přinese přírůstek do rodiny a tak se připravuje pokojíček a dělají další práce. Blog tedy bude nějakou dobu přinášet spíše fotografie ať je vidět aspoň co se děje. Tato vycházka byla 4.3.2008 na Brněnskou přehradu.
Ze Simby roste krásná psí slečna (každý majitel má toho svého psa za nejkrásnějšího) a začíná být děsně zvědavá jako každá ženská.

Když na hladině objevila kačeny hroně ji zajímalo jak je možné že jim voda nevadí když je tak odporně mokrá a studená. Myslím že než bude Simba s vodou kamarádit bude to ještě chvíli trvat.

Ani když si vodu pořádně očuchala nehodlala si namočit ani tlapku.

Zůstalo tedy u pozorování z bezpečí břehu přehrady.

Můj oblíbený výcvik

Neděle se opravdu podařila a celý den svítilo sluníčko. Bylo tedy ideální počasí na natočení malého výcvikového videa.

Uvidíte jak umím sedni,lehni,k noze,chůzi u nohy a když se páníček zastaví tak si gecnu na zadek, pak jak umím podávat pravou i levou packu. Jooo taky jak umím zůstat v sedě a na dálku poslechnu povel lehni. Na začátku videa dělám taky kolečka. To tedy nedělám moc ráda protože se mi někdy z toho motá šiška.

Zatím dělám všechno za pamlsky ale časem to budu dělat i bez toho.

Tak a teď se jen koukejte jak jsem už dobrá haf haf

Jsem prostě lovec

Ahoj lidičky, vím že jsem se Vám neozvala delší dobu ale znáte to pořád jezdím na cvičák a učím se nové věci. Doufám že si páneček udělá čas a natočí mně někdy jak pěkně poslouchám a dát to na můj blog.

Nejhoší je asi naučit se přivolání v každé situaci. Když si hraju se psíma kámošema docela se mi to daří, ale když jsem v lese a ucítím srnku nebo zajíce ouuuu je to silnější a jdu po stopě. Když ale zjistím že nemám šanci vrátím se a zase poslouchám.

Proto jsem Vám ale napsat nechtěla. Dnes jsem totiž byla s pánečkama na výletě u babičky. Naše bábi žije ve vesničce s perfektním názvem pro babičky (Babice nad Svitavou) a má na zahradě super věci. Nejvíce se mi líbili slepice. Má je na zahradě protože žije hned u lesa a něco jí ty slepice pořád dávilo. Ráno přišla a slepičky ležely nohama nahoru. Chudák babička ona je má tak ráda.

Já se mezi slepičkama cítím fakt svěle pomalu mezi nimi chodím a oni se vůbec nebojí. Dokonce jsem si mohla jít i čuchnout jak voní. Ale pak to přišlo, jen jsem se přiblížila slepice se rozběhly na všechny strany a příšerně u toho řvaly. Moc tu jejich řeč neznám ale bylo to asi něco jako "Simbooo že mne nechytíš ? Simbooo chyť si mně" Tak jsem tedy vyrazila a jednu chytla tak jako když si hraju s RR kamarádem Benem. Taky jsem ji chytla za zadek a trošku kousla. Jen tak něžně ale ona mi nechala všechnu to svoji srst v puse. Nebyla to srst ale nějaké peří nebo co. Tak jsem ji zase dohonila a vyhodila ji do vzuchu jako svého milovaného plyšouna. Dopadla na zem a už si vůbec nechtěla hrát, jen tak se válela a dělala že spí.

No co je jich tu ještě dost, pomyslela jsem si a vyrazila za druhou. Už jsem věděla že by mi zase zůstalo v puse peří a tak jsem ji rovnou připlácla packou k zemi a trošku kousla do zadečku. Jéé to byla legrace zase jsem měla plnou pusu peří a jěště k tomu už s náma hrála honičku i panička. Běžela za mnou a křičela "Simboooo néééé nech ji. Néééé Fúúúúj" Protože ani tato slepice už hrát nechtěla, zůstala ležet asi únavou na zemi a dělala že spí.

Pak už nás dohonila panička a bylo po hře. Škoda docela mně to bavilo a babička měla ještě pořád 4 slepičky co si chtěly hrát. Páneček vypadal napřed docela naštvaně ale když videl že se slepice zvedly a unaveně odcházeli tak ani moc nenadával. Prej nejsou na hraní a musí na mně dávat víc pozor když jsem ten lovec.

Tak to byl můj dnešní zížitek a příště zase ahooj haf

RR smečka z Rozdrojovic

Ahojte lidičky, protože dobře žeru a rostu jako z granulí můžu se scházet s RR dospělákama od nás z vesnice. Napřed si mně prohlíželi jak nějaký mimino, ale hned co jsem kousla bena do ucha pochopili, že jsem už pěkně divoká šelmička hehehehe.

Šli jsme na vychajdu do lesíka kde to znám takže jsem lítala jako řízená (tedy spíš neřízená) střela. I když vychajda trvala skoro 3 hodinky já vydržela a pořád jsem lítala.

V lese bylo ještě trošku mokro a tak jsem vůbec nechápala proč se páneček tak divil když jsem se vynořila z lesa a měla nový kabátek z bláta. Já totiž spadla do louže. Ona to nebyla ani tak louže jako spíš malý bazének plný bláta. Já do něho nechtěla ani šlápnout abych se neušpinila, ale když on Ben mně pořád honil a najednou byla na cestě ta louže. Já se zastavila a on do mně trdlo žduchnul a bááác. Zahučela jsem tam ani jsem nevěděla jak. Ta voda byla docela hustá až bych řekla že to bylo většinou opravdu jen bláto. Když jsem vylezla Ben si mně už vůbec nevšímal. Asi jsem se mu zdála špinavá. Rozběhla jsem se kousla ho do ucha a už jsme se zase honili po lese. Byla to super vycházka.

Jediné co se mi moc nelíbilo bylo to že když jsme dorazili domů musela jsem se nechat celá osprchovat a to moc tedy nemusím. Byla jsem ale taaaak unavena ze jsem sebou plácla do pelíšku a hned jsem spala jako zabitá.

Můj nový kamarád Baghíra

Jak jsem už říkala můj páneček teď nějak moc pracuje a zase si vymyslel nějakou další práci.Prej bude otevírat nějakou školu nebo co. Ale to je mi jedno hlavně ať si se mnou hraje. Protože teď nebyl moc doma, rozhodl se, že veme paničku i mně na nějaký výlet. Ani jsem se moc netěšila, protože on jel vlastně na jednání a nás vzal taky. No koho by to bavilo spát celou cestu v kufru auta že ?

Nakonec jsme přijeli do nějaké kavárničky a tam jsem potkala svoji lidskou kamarádku co u nás byla na návštěvě a pak odjela bez rozloučení. Hned jsem se k ní přitulila a pěkně si to užila.
Myslela jsem si že se pak třeba půjdeme proběhnout, ale ona zase s pánečkem pracovala. Moc mně to tam nebavilo, očuchala jsem co se dalo a pak jsem sebou plácla pod stůl. Když jsem se probudila pořád se bavili o nějaké Baghíře a prej s náma půjde ven. „No to bude nuda, další človíček co bude pánečka zdržovat s nějakou prací“. Když jsme ale přišli k domečku kde ta kamarádka bydlí vyšla ven s hrozně divokým psíkem.„Jooo tak to je Bagíra, a je to kluk. Jupííí “ Kousek za domečkem byla super veliká louka. Běhali jsme s Bagírou pořád sem a tam, ale najednou začal utíkat jinam než já. Už byl docela daleko a já se běžela raději podívat co tam má. Dělal takový divný věci, válel se na zádech a dělal přemety. Pak jsem to pochopila. Byla to nějaká psí parfumerie. Krásně voněl (tedy aspoň mě). Najednou koukám a on má v hubě zajíce. No nebyl to ani tak zajíc ale jen kůže ze zajíce. „Jo tak to je ten jeho parfém ve kterém se válel.“ Když to ale uviděli pánečkové začali nás volat a ještě křičeli „Fuuuj fuuuj ty praséée. Jééé to je smrad“ Baghíra to tedy rozhodně nechtěl vzdát a tak začal utíkat a já běžela raději taky.

Nakonec ho ale jeho panička chytla a Baghíra tu voňavou náheru musel pustit.

Pak mu už nebyla dána důvěra a tak zůstal na vodítku. Bylo to super nemohl mi utíkat a já si s ním mohl hrát.

Nakonec se mi ten výlet moc líbil a já celou cestu domů spala jak dřevo,škoda jen že Baghíra nebydlí blíž bylo by to fajn tako lítat spolu u nás v lese.

Ops a jsem tu zase

Omlouvám se všem internetovým kamarádům, ale páneček teď má nějak moc práce a tak nebyl čas. Trošku jsem si povyrostla (mám už 23 kg) a pořídila jsem si nové zuby. Ty staré jsem postupně nechala v lese nebo v pelíšku a nějaké na louce.
Taky jsem začala chodit do psí školy takže teď dělám spousty cviků a dostávám za to pořád nějaké laskominky.

Nejraději jsem ale na zahradě a hrozně bych si chtěla hrát s našima sousedkama. Jsou tak velký jak já a tak by to bylo super. Blbý jen je, že do nich nemůžu ani šťouchnout, protože hned spadnou a hulákají. Já jsem přece jen ještě mladý trdlo a tak to nějak neodhadnu


Zatím si tedy povídáme jen za plotem ale i tak je to super :-). Jsou to nejlepší kámošky.

Hi I´m back

Nazdárek lidičky tak jsem zase tady. Můžete mi říct co je tak zajímavé na mém psím životě že Vás sem chodí už tolik?

No mně to teda nevadí, já jsem ráda.

Představte si, co se stalo minulej týden. Páneček si asi myslel že jsem tlustá a tak mi přestal dávat na prochajdě piškotky. No ale já jsem přišla na způsob, jak ho přinutit, aby mi je zase dával.

No jo už to vidím jak sedíte v křesle kókáte na tu svoji TV bednu a říkáte si jak pes může donutit Vás lidi aby něco udělali. Tak jo já Vám to řeknu, ale ne že to někomu vyzvoníte.

Je to jednoduché prostě jsem jako ohluchla a neslyšela jsem žádné povely. No napřed to byl docela mazec. Když jsem to udělala poprvé měla jsem o pánečka docela strach. Stalo se to v lese a páneček pořád volal "Simbááá ke mněěěě, Simbáá ke mněěěě" a já dělala hluchou. Jen tak jsem se dívala po očku jak páneček reaguje . No najednou se koukám a páneček skoro není vidět. Když jsem zaostřila tak jsem tomu přišla na kloub. Páneček byl jak to zvíře, jak se jen jmenuje, jooo chalemenon nebo chameleon ? Byl totiž zelenej jak ten smrček u kterého stál. No bylo to asi vztekem to dá rozum že.

Pak už jen stačilo pár dnů a zase mi nosí piškotky na vycházku. A já? Už zase super slyším a dělám mu radost. Dokonce se u těch prdlejch povelů nechám i fotit. Však se sami podívejte jak mi to pěkně jde.

Někdy mně to ale pěkně štve chtěla bych si v lese hrát provokuji ho a on mně řekně "Simba sedni a zůstaň" a já to musím udělat. Vždy si říkám vydrž holka je to chvilka jemu to udělá radost a dostaneš piškot.

Málem bych zapomněla. Musím se Vám všem pochlubit mám novou pozici pro focení říkám tomu pozice modelka :-). Tak čao zase někdy tady na Simba blogu.

Stačí pamlsek a vše je OK

Stačilo si uvědomit že naše Simba je velká tělem ale malá věkem a vše je OK.

Hned jak Simba začala poslouchat jako téměř velký pes přestal jsem si uvědomovat že je vlastně malé štěně.
Na vycházku jsem si totiž nevzal sáček s piškotama a za provedený povel nedával odměnu. Stačilo dva dny a Simba už nebrala povely moc vážně. Teď je to už zase v pohodě i když si raději vodítko bereme sebou a začínáme ladit další povely jako je k noze a chůze u nohy. Je to fakt neuvěřitelné jaké děláme pokroky když se vždy dostaví odměna hehehe.

Tak a naše hodná Simba je pryč

Už jsem si říkal jak je to vše fantastické a bezproblémové a najednou jsem zjistil že to tak není. Naše hodná a poslušná Simba je pryč. Byla fantastická a na povel sedni, lehni, štěkni a nebo ke mně reagovala se zájmem a ráda ale teď ? Připadám si že mně vůbec nevnímá a snad na mně i vyplazuje jazyk hehehe.

Dostane povel sedni a někdy si sedne, povel lehni už ji fakt nebere a místo toho prostě štěká aby už něco dostala. Ani nemluvím o přivolání na povel ke mně. Proč ona by chodila když zrovna něco očuchává a ja jsem na dohled to přece nemůžu myslet vážně.

Dnes jsem už opravdu "vytekl" a došla mi trpělivost. Byl jsem se Simbou venku a jelo k nám po opuštěné cestě auto. Volám v klidu "Simba ke mně" nic, "Sibmbááá ke mněěěě" nic. Simba si jde po cestě dál a auto zastavuje. Rozbíhám se a snažím se dostat k Simbě aby auto mohlo projet, ale ona si poodběhne o pár metrů. Auto se snaží projet, ale ona zase vlítne před auto.(naštěstí je to soused a dává si pozor). Toto se opakuje dokud se nedostaneme před dům kde Simba odbočí a auto projede. Všechny knihy radí že RR se nesmí trestat a já vím že když už se konečně k Simbě dostanu nemůžu jít dát kartágo protože by nevěděla za co tak to ve mně pěkně vře.

Až jsem se doma uklidnil udělal jsem zásadní rozhodnutí. Zítra půjdu koupit samonavíjecí vodítko a budeme chodit na vodítku dokud se mi nevrátí původní hodná Simba. Snažil jsem se dočíst kdy začíná RR puberta a všude se píše cca 6 měsíc. Že by Simba měla pubertu už ve 3 měsíci ?

Uvidíme čas ukáže.

Procházka na Nový rok

Všechny své příznivce zdravím a než Vám řeknu jak jsem řádila na procházce chci Vám všem popřát pěknej rok 2008.


Když jsem se probudila do roku 2008 zjistila jsem že nám před domeček někdo rozházel pánečkovu peřinu. Sotva jsem se prošla zjistila jsem že to není peřina ale něco bílého a studeného.Dokonce i chuť byla dobrá skoro jako zmrzlina jen bez chuti. Co je ale super, že když se rozběhnu a pak najednou zabrzdím tak to pěkně klouže. To mně fakt baví klouzala bych se celé dopoledne. Páneček mi to ale zakázal prej kvůli kloubům nebo co.

Naštěstí jsme ale šli na vychajdu do lesíka a tam to bylo super. Napřed jsem pózovala aby jste věděli jak mi to sluší a jaká jsem hezká psí slečna. Trošku mně u toho svítilo sluníčko na čumáček, ale snad jsem se moc nešklebila. Ještě jsem se pomale proběhla aby to páneček stačil fotit a bylo to hotové.

To běhání mi jde skvěle a jak jsem tak klusala začala jsem zrychlovat až jsem lítala jako splašená střela. Byl tam takovej velikej strom a tak jsem si dala několik koleček. Pěkně jsem to klopila skoro jako na ploché dráze. Ještě že nemám tak blbý boty jako můj páneček ten se neudržel na nohách a to ani nemusel běhat.







Když jsme šli z lesa tak si moje panička vzala klacík a ještě si se mnou hrála. Napřed s ním plácala o zem a když mně to přestalo bavit snažila jsem se jí ten klacek sebrat. Bylo to super dopoledne. Škoda že to nemůže být každý den, ale někdo mi na papaníčko vydelávat musí.