čtvrtek 24. ledna 2008

Hi I´m back

Nazdárek lidičky tak jsem zase tady. Můžete mi říct co je tak zajímavé na mém psím životě že Vás sem chodí už tolik?

No mně to teda nevadí, já jsem ráda.

Představte si, co se stalo minulej týden. Páneček si asi myslel že jsem tlustá a tak mi přestal dávat na prochajdě piškotky. No ale já jsem přišla na způsob, jak ho přinutit, aby mi je zase dával.
No jo už to vidím jak sedíte v křesle kókáte na tu svoji TV bednu a říkáte si jak pes může donutit Vás lidi aby něco udělali. Tak jo já Vám to řeknu, ale ne že to někomu vyzvoníte.
Je to jednoduché prostě jsem jako ohluchla a neslyšela jsem žádné povely. No napřed to byl docela mazec. Když jsem to udělala poprvé měla jsem o pánečka docela strach. Stalo se to v lese a páneček pořád volal "Simbááá ke mněěěě, Simbáá ke mněěěě" a já dělala hluchou. Jen tak jsem se dívala po očku jak páneček reaguje . No najednou se koukám a páneček skoro není vidět. Když jsem zaostřila tak jsem tomu přišla na kloub. Páneček byl jak to zvíře, jak se jen jmenuje, jooo chalemenon nebo chameleon ? Byl totiž zelenej jak ten smrček u kterého stál. No bylo to asi vztekem to dá rozum že.
Pak už jen stačilo pár dnů a zase mi nosí piškotky na vycházku. A já? Už zase super slyším a dělám mu radost. Dokonce se u těch prdlejch povelů nechám i fotit. Však se sami podívejte jak mi to pěkně jde.









Někdy mně to ale pěkně štve chtěla bych si v lese hrát provokuji ho a on mně řekně "Simba sedni a zůstaň" a já to musím udělat. Vždy si říkám vydrž holka je to chvilka jemu to udělá radost a dostaneš piškot.
Málem bych zapomněla. Musím se Vám všem pochlubit mám novou pozici pro focení říkám tomu pozice modelka :-). Tak čao zase někdy tady na Simba blogu.

Stačí pamlsek a vše je OK


Stačilo si uvědomit že naše Simba je velká tělem ale malá věkem a vše je OK.

Hned jak Simba začala poslouchat jako téměř velký pes přestal jsem si uvědomovat že je vlastně malé štěně.
Na vycházku jsem si totiž nevzal sáček s piškotama a za provedený povel nedával odměnu. Stačilo dva dny a Simba už nebrala povely moc vážně. Teď je to už zase v pohodě i když si raději vodítko bereme sebou a začínáme ladit další povely jako je k noze a chůze u nohy. Je to fakt neuvěřitelné jaké děláme pokroky když se vždy dostaví odměna hehehe.



pátek 18. ledna 2008

Tak a naše hodná Simba je pryč

Už jsem si říkal jak je to vše fantastické a bezproblémové a najednou jsem zjistil že to tak není. Naše hodná a poslušná Simba je pryč. Byla fantastická a na povel sedni, lehni, štěkni a nebo ke mně reagovala se zájmem a ráda ale teď ? Připadám si že mně vůbec nevnímá a snad na mně i vyplazuje jazyk hehehe.

Dostane povel sedni a někdy si sedne, povel lehni už ji fakt nebere a místo toho prostě štěká aby už něco dostala. Ani nemluvím o přivolání na povel ke mně. Proč ona by chodila když zrovna něco očuchává a ja jsem na dohled to přece nemůžu myslet vážně.

Dnes jsem už opravdu "vytekl" a došla mi trpělivost. Byl jsem se Simbou venku a jelo k nám po opuštěné cestě auto. Volám v klidu "Simba ke mně" nic, "Sibmbááá ke mněěěě" nic. Simba si jde po cestě dál a auto zastavuje. Rozbíhám se a snažím se dostat k Simbě aby auto mohlo projet, ale ona si poodběhne o pár metrů. Auto se snaží projet, ale ona zase vlítne před auto.(naštěstí je to soused a dává si pozor). Toto se opakuje dokud se nedostaneme před dům kde Simba odbočí a auto projede. Všechny knihy radí že RR se nesmí trestat a já vím že když už se konečně k Simbě dostanu nemůžu jít dát kartágo protože by nevěděla za co tak to ve mně pěkně vře.

Až jsem se doma uklidnil udělal jsem zásadní rozhodnutí. Zítra půjdu koupit samonavíjecí vodítko a budeme chodit na vodítku dokud se mi nevrátí původní hodná Simba. Snažil jsem se dočíst kdy začíná RR puberta a všude se píše cca 6 měsíc. Že by Simba měla pubertu už ve 3 měsíci ?

Uvidíme čas ukáže.

úterý 1. ledna 2008

Procházka na Nový rok

Všechny své příznivce zdravím a než Vám řeknu jak jsem řádila na procházce chci Vám všem popřát pěknej rok 2008.


Když jsem se probudila do roku 2008 zjistila jsem že nám před domeček někdo rozházel pánečkovu peřinu. Sotva jsem se prošla zjistila jsem že to není peřina ale něco bílého a studeného.Dokonce i chuť byla dobrá skoro jako zmrzlina jen bez chuti. Co je ale super, že když se rozběhnu a pak najednou zabrzdím tak to pěkně klouže. To mně fakt baví klouzala bych se celé dopoledne. Páneček mi to ale zakázal prej kvůli kloubům nebo co.




Naštěstí jsme ale šli na vychajdu do lesíka a tam to bylo super. Napřed jsem pózovala aby jste věděli jak mi to sluší a jaká jsem hezká psí slečna. Trošku mně u toho svítilo sluníčko na čumáček, ale snad jsem se moc nešklebila. Ještě jsem se pomale proběhla aby to páneček stačil fotit a bylo to hotové.




To běhání mi jde skvěle a jak jsem tak klusala začala jsem zrychlovat až jsem lítala jako splašená střela. Byl tam takovej velikej strom a tak jsem si dala několik koleček. Pěkně jsem to klopila skoro jako na ploché dráze. Ještě že nemám tak blbý boty jako můj páneček ten se neudržel na nohách a to ani nemusel běhat.







Když jsme šli z lesa tak si moje panička vzala klacík a ještě si se mnou hrála. Napřed s ním plácala o zem a když mně to přestalo bavit snažila jsem se jí ten klacek sebrat. Bylo to super dopoledne. Škoda že to nemůže být každý den, ale někdo mi na papaníčko vydelávat musí.